historie kostela Hrabyně

 

Z historie poutního kostela v Hrabyni

Hrabyně je malá obec ležící v kopcích mezi Opavou a Ostravou. Uprostřed vesnice stojí poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie.

  1. června 1887 byl posvěcen nově postavený kostel. Pro svou oblibu bývá toto mariánské poutní místo někdy nazýváno Slezskými „Lurdy“. Již bezmála 400 let na toto místo chodí (dneska už jezdí) poutníci prosit Pannu Marii, aby si vyprosili zdraví pro sebe a svoje rodiny, poděkovat a vyprosit požehnání a pomoc.

Nejvíce je to znát o hlavní pouti Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna. Tuto Slavnost slaví společně celá obec. Je to i tím 15. srpen je čas dovolených a prázdnin. Dříve putovaly procesí věřících pěšky, hlavně z „prajzské“, aby poděkovali a vyprosili si požehnání. Dnes je Hrabyně a její okolí v den hlavní pouti přeplněna stovkami osobních automobilů. Poutníci přicházeli, nebo dnes přijíždějí, z Hlučínska, Opavska, od Ostravy, z Moravy i ze Slovenska.

Stejně jako dříve i nyní je pár uliček v blízkosti kostela dopoledne o hlavní pouti plné stánků se suvenýry a občerstvením. Na volných místech stojí kolotoče a jiné atrakce. Celé dopoledne je poutní chrám přeplněn věřícími, kde jsou nepřetržitě slouženy mše svaté. Hudba od kolotočů se mísí se zpěvem mariánských písní. Těmito slovy lze charakterizovat současnou Hrabyňskou hlavní pouť.

Tradice tohoto mariánského poutního místa v Hrabyni mohla začít někdy 16. století.  Někteří historici jej kladou až do století 18. Opírají se o soupis zázračných uzdravení; který sepsal kolem roku 1730 hrabě Arnošt Matyáš Mitrovský. Tento spis uvádí 26 úředně potvrzených zázraků a milostí, které si poutníci vyprosili. Současnému i předchozímu duchovnímu správci se i dnes občas věřící svěřují s případy neobvyklých uzdravení po pouti a upřímné modlitbě a prosbě k Panně Marii.

 Jak to všechno začalo:

             Pověst vypovídá o sedláku Hruškovi z Plesné, který brzy ráno ještě za tmy vyrazil se svým vozem na trh do Opavy. V kopcích koně nemohli vůz utáhnout, sedlák vzbudil svého synka tak nešťastně, že spadl z vozu a rozrazil si hlavu o kámen, byl namístě mrtev. Nešťastný sedlák nedojel ani na trh. Když dojížděl domů nevěděl co má dělat. Rozhodl se vykonat pouť do věčného města Říma za samotným papežem, který mu dal rozhřešení a jako pokání mu uložil, aby na místě neštěstí postavil kapli zasvěcenou Panně Marii. Od papeže dostal milostný obraz Panny Marie. Po svém návratu sedlák na místě neštěstí postavil kapličku, uložil v ní Milostný obraz. Později prodal svůj statek a se ženou si u kaple postavili malý domek, aby v klidu dožili své stáří. Můžeme je nazvat prvními stálými obyvateli Hrabyně. Jestli se to stalo ve 14 nebo 15 století není důležité.

V 17 století koupil velkou část území Arnošt Matyáš Mitrovský, který zveleboval své panství a na místě staré dřevěné kaple roku 1731 zbudoval krásný gotický kostel. Do této doby můžeme zasadit tradici poutního místa. V roce 1756 dobudoval věž kostela a v roce 1761 nechal postavit dům pro kooperátora (faru). O veškerou duchovní správu se v té době starala rodina Mitrovských.