Z historie poutního kostela v Hrabyni
Hrabyně je malá obec ležící v kopcích mezi Opavou a Ostravou. Uprostřed vesnice stojí poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie.
Jak to všechno začalo?
Léta Páně 1497 byl na tomto místě konsekrován první dřevěný kostel s milostným obrazem Panny Marie nanebevzaté, který dostal sedlák Hruška z Plesné u Ostravy, jako počin dostiučinění, aby zde postavil kapli.
Sedlák Hruška z Plesné, který brzy ráno ještě za tmy vyrazil se svým vozem na trh do Opavy. V kopcích koně nemohli vůz utáhnout, sedlák vzbudil svého synka tak nešťastně, že spadl z vozu a rozrazil si hlavu o kámen, byl namístě mrtev. Nešťastný sedlák nedojel ani na trh. Když dojížděl domů, nevěděl, co má dělat. Rozhodl se vykonat pouť do věčného města Říma za samotným papežem, který mu dal rozhřešení a jako pokání mu uložil, aby na místě neštěstí postavil kapli zasvěcenou Panně Marii. Od papeže dostal milostný obraz Panny Marie. Po svém návratu sedlák na místě neštěstí postavil kapličku, uložil v ní Milostný obraz. Později prodal svůj statek a se ženou si u kaple postavili malý domek, aby v klidu dožili své stáří. Můžeme je nazvat prvními stálými obyvateli Hrabyně. Jestli se to stalo ve 14 nebo 15 století není důležité.
Jak kostel nebo kaple vypadala, si můžeme pouze představit, protože se nedochovala žádná fotografie ani jiná památka než tento dokument o konsekraci.
Kolem roku 1725 malý dřevěný kostelík nestačil náporům poutníků, kteří přicházeli, aby poděkovali Matce boží a vyprosili si odpuštění a naději. Proto se rozhodl hrabě Arnošt Matyáš Mitrovský, že částečně vlastním nákladem postaví kostel nový, z kamenů a cihel. Krásný barokní kostel byl dostavěn okolo roku 1730 a vysvěcen (konsekrován) byl v roce 1761. Tehdejší duchovní správu zajišťoval sám hrabě.
Po Prusko-rakouské válce, s příchodem vědecko-technické revoluce lidé nepozbyli svých duchovních potřeb, i když to někdy tak vypadá, rozhodl se první stálý duchovní správce P. Jan Böhm, když nastoupil jako farář do Hrabyně, že postaví kostel nový. V roce 1880 započal svůj plán, v roce 1885 byl kostel z větší části stržen a v roce 1887 byl konsekrován kostel nový.
Ani II. Světová válka nepřidala na kráse poutního místa, ale díky částečné „spolupráci“ státu, ochoty některých lidí, dárců a poutníků, snad nejvíce z tzv. „Prajzské“ se kostel v roce 1947 skvěl ve své kráse.
