Jak vypadá evropská civilizace

Migrace: „Evropa má na víc“
Pokud jde o otázku migrace v Evropě, „musí skončit politika odvracení pozornosti,
potlačování a také populistických hesel“. Žádá to předseda Caritas Europa Michael Landau. V
rozhovoru pro Rádio Vatikán Landau jasně podpořil papeže Františka, který ve svém projevu k
diplomatům řekl, že EU konečně potřebuje „koherentní a komplexní systém pro řízení
migrační a azylové politiky“.
Gudrun Sailer – Vatican News
„Papež František má naprostou pravdu, když říká: nyní potřebujeme okna dialogu a
porušení bratrství,“ řekl prezident Caritas Europa a dlouholetý prezident rakouské Caritas
Michael Landau. „Pokud jde o humánní zacházení s lidmi, kteří uprchli, nakonec nebude
existovat žádné rakouské, německé, italské nebo maďarské řešení, ale naše odpověď na tuto
odpovědnost může být pouze evropská. A musí to být reakce založená na
 SVĚT
neoddiskutovatelných základech Evropské úmluvy o lidských právech, která vyjadřuje
přesvědčení Ženevské úmluvy o uprchlících a respektuje nezcizitelnou důstojnost každé
lidské bytosti.“
Evropa v současné době tyto minimální morální standardy nedodržuje, uvedl předseda
Caritas Europa bez obalu.
„Situace na vnějších hranicích EU nás znepokojuje, když pomyslím na to, že odstrkování
je den co den realitou a že Evropa zde na řadě míst nedodržuje své vlastní hodnoty.“
Sedmdesát let stará Ženevská úmluva o uprchlících je výrazem toho, že se světové
společenství a také Evropa poučily z hrůz druhé světové války. „A právě tato úmluva je
ohrožena, když se lidé nadále topí ve Středozemním moři a uprchlíci umírají i na evropské
pevnině, musí se skrývat v lesích nebo jsou ubytováni v nedůstojných táborech.“ Landau řekl
jasně: „Evropa má na víc.“
Stejně jako papež František se Landau postavil proti samosegregaci jednotlivých
evropských zemí v otázce migrace.
„Dnes jednáme ekonomicky globálně, politicky multilaterálně a morálně a eticky
překvapivě provinčně. Nyní dochází také ke globalizaci pocitu odpovědnosti. Když
přemýšlím o evropské debatě, je třeba skoncovat s politikou odvracení pozornosti,
potlačování a také s populistickými hesly, protože to nás vede pouze do humanitárních
slepých uliček a neulehčuje to situaci dotčených lidí. Právě naopak.“
Tři kroky: Pomoc na místě, na hranicích a v Evropě
Z pohledu Caritas musí Evropa v této situaci jednat na třech místech: „Za prvé, více
pomoci na místě. Evropa k tomu vždy významně přispívala. Tento závažný příspěvek je
nesmírně důležitý, aby lidé mohli najít ochranu a perspektivu také v zemích a regionech
původu, aby mohli najít naději a budoucnost na místě. Jedině tak lze totiž zabránit tomu, aby
lidé museli opustit svůj původ, regiony původu a země v důsledku hladu, klimatických
katastrof a válek. Zde mám na mysli papeže Františka, když říká, že dokud lidé nenajdou
ochranu a bezpečí, které potřebují na místě, a dokud se vydělává hodně peněz na obchodu
se zbraněmi, budou lidé utíkat. Také do Evropy.“
Za druhé, velmi konkrétně: „Umírání na vnějších hranicích EU musí konečně skončit,“
apeloval Landau. Podle předsedy Caritas se ochrana hranic a dodržování Ženevské úmluvy o
uprchlících v žádném případě nevylučují: „Musí být možné chránit jak lidi, tak hranice.“
Landau ocenil zesnulého předsedu Evropského
parlamentu Sassoliho
V každém případě je podle něj povinností států poskytovat námořní záchranné služby a
humanitární péči uprchlíkům, i když jejich status není jasný.
„A nyní mám v uších také právě dnes zesnulého předsedu Evropského parlamentu
Davida Sassoliho, jak opakovaně vyzýval ke společné evropské pátrací a záchranné misi ve
Středozemním moři a zdůrazňoval, že již nebude přijatelné ponechat tuto odpovědnost
pouze na nevládních organizacích.“ Sassoli zemřel toto pondělí ve věku 65 let. Ještě v červnu
si ve Vatikánu vyměňoval názory na migrační politiku s papežem Františkem, v němž viděl
důležitého spojence.
Třetím prvkem, který Evropa v otázce migrace potřebuje, jsou podle Landaua „společné
programy humanitárního přijímání s pevnými ročními kvótami, aby lidé mohli najít ochranu i
tímto způsobem. Mám dojem, že v Evropě existuje dobrá humanitární tradice, a domnívám
se, že by se v ní mělo pokračovat i nyní.
(vatikánské stránky)